neděle 22. ledna 2017

:: Rádi filmovou hudbu?

Ale prosím, beze všeho, jak si račte přát. Vybírám mých 10 oblíbených. Pokud je nejemotivnější hrou Cimrmanovo "Přenošené dítě" potom skladbou je pro mě Jiráskovo Bolero.

středa 18. ledna 2017

:: Kariéristická...

Byl jsem neustále atakován různými výzvami, doporučeními, až bych řekl výhrůžkami, že bych se měl účastnit kariéristické sociální sítě LinkedIN. I zhodnotil jsem, že jsem odolával dlouho, a že je zde mizivá šance, že o něco důležitého v životě přicházím... a tak jsem zadržel dech, odrazil se a skočil šipku přímo do víru dění. Takhle... úplně blbý se mně to nezdá. Člověk si to tam víceméně může udělat hezký, i nějakej ten obrázek vložit a tak vůbec se poplácat po ramenou jakej je pašák a co dokázal. No a to je věc, kde nemůžu chybět!!! Jako každá sociální síť má tu výhodu, že je jaksi propojená, takže to chce jen překonat ostych a ješitnost a zahájit kobercový nálet výzev lidem, který ani pořádně neznám, aby se se mnou skamarádili. Mezi náma, zjistil jsem, že jsem se svým nudným názvem profese úplnej dřevák a že u většiny lidí nemám absolutně páru, co to sakra dělaj. 

No dobře, dobře... Ale běda Vám! Běda Vám, jestli mně to nepůjde... ;-) A kdybyste se někdo chtěl kamarádit, tak můj profil je tady.


sobota 31. prosince 2016

:: Takové domácí bilancováníčko

Vážení čtenářové, přeji Vám spokojený rok 2017 a ať na tomto blogu stále nalézáte Oázu kultury a oddechu... ;-)

Ono se někdy jako může zdát, že to třeba stojí za starou bačkoru... Tak například mám za poslední dobu už potřetí rýmičku. První dvě byly lehoučký a s trochou dobrý vůle i "běhatelný", tahle je o něco horší a o to víc deprimující, že je situována těsně za tou druhou. Mimochodem ve všem jsem nevinně (= ohavně, zákeřně a záludně nakažen)... Minulej tejden jsem si taky velkou rumcajsí silou nakopl koleno o ocelový futra až mně vyhrkly slzy a dostal jsem strach, aby to nemělo vliv na funkci živočicháře... (nemělo by). A jako namátkově třetí příklad jaké se mi děje příkoří... někdo způsobil (ne já), že jsem úplně přejedenej cukrovím... 

Ale protože jsem v kolektivu populární zejména pro svoji veselou, přátelskou až optimistickou povahu, zkrátka do nepohody jak se říká, tak všechno vidím z té lepší stránky, a proto se nyní podíváme na to veselejší z právě neúprosně končícího roku 2016... ;-) 


čtvrtek 8. prosince 2016

:: Congress & Wellness v Broumově má Cenu

Kolika zmínek o C&W jsem se již dopustil? Mnoha. Opakování je matkou moudrosti, ovšem čeho je moc, toho je příliš, a tak jsou obě strany, míněno zbylé čtenářstvo i autor, již jistě značně opotřebované, snad i alergické až agresivní. Oprostím se tedy od podrobnějšího popisu co to je, kde to je, jak to funguje, atakdále a přejděmež rovnou k události této, že se mu přihodilo Ocenění.









středa 7. prosince 2016

:: Kolik je mezi orienťáky asociálů a vánočních ignorantů

Pět. Jsem mezi nima ;-) Navíc - myslím - jako jedinej dětnej a pracující... (pro lepší orientaci navšivte komentáře...) Od 1. do 24. prosince probíhala soutěž na dynamickém webu O-news nazvaná Adventní kalendář. Bylo to náročný a bylo toho dost ;-) Zde je slavnostní vyhlášení výsledků.

"....Ze začátku sranda, ke konci závislost rozkládající když ne manželství, tak přinejmenším předvánoční pohodu v domácnostech.... Našlo se pět úchylů (nic ve zlém), kteří byli ochotni věnovat čas tomu, najít jakoukoli blbost. Kteří měli našlukovaný kresličský styl jednotlivých mapařů v 70.letech a přesto vstávali v pět ráno, aby mapy dohledali...(od Jihočecha co nepoznal Jindřichův Hradec. Nic ve zlém...)

Podrobnej průběh je detailně popsán níže, ale stručně řečeno: Na začátku jsem si řekl, že to zkusím, ale už druhý kolo bylo studenou sprchou a v pátým jsem to už skoro zabalil. Velká krize v kole 15 (Martínkov), v 18. jsem utekl hrobníkovi z lopaty, kdy jsem při přehrabování archivu výřez na mapě přehlídl. Potíže byly v závěru s mapou 21, 24 a 26.

Líbilo se mně, když to nebylo jenom relativně tupé prohrabování archivu, ikdyž toho bylo od jistýho kola samozřejmě/bohužel hodně... Na řadu map se dalo přijít jaksi odjinud. Taky je zajímavý, jak těžký se mně na začátku zdálo najít nějakou mapu. To bylo tím, že poslední dobou se už neúčastním tolika závodů za sezonu jako dřív, ale určitě taky proto, že jsem pochopitelně neuměl využívat funkcí mapového portálu a "optimální hledací metodologie" ;-) A ptáte-li se, zda to byla zcela samostatná práce, tak nebyla ;-)

Jinak, jak zhruba od poloviny začalo odpadávat víc a víc soutěžících, začaly se objevovat hlasy, že je to moc těžký a jenom prohrabování archivu. To je těžká věc, něco na tom samozřejmě je, na druhou stranu organizátory soutěže chápu, protože se dlouho drželo hodně lidí, který lehčíma úkolama příliš neodpadávali. A ono asi není nic jednoduchýho vymyslet úkol, aby byl těžkej, ale nějak zajímavě uchopitelnej. Na třetí stranu, bylo hodně chvil, kdy už jsem to nenáviděl a svým způsobem to chtěl nenajít, abych už měl klid, ale jen tak s tím seknout prostě nešlo... Na čtvrtou stranu ale byla škoda, že pokud člověk vypadnul, už neměl motivaci se soutěže účastnit a ke konci jsem měl pocit, že už to není to, co na začátku, kdy to každej řešil...


neděle 4. prosince 2016

:: Smutnej tejden

Dneska to "s jedním uchem naveselo" nebude. Tak začneme aspoň s malým ouškem úryvkem rozhovoru v časopisu Téma s Lacem Déczim. "Víš co, v Jáchymově bych obnovil doly. Já bych na bolševiky nebyl svině, jen bych to udělal přesně, jak to tam bylo dřív. Dráty a ozařujem a ozařujem. A jedna skupina bolševiků by kopala obrovskou jámu, druhá by to zas zahazovala." To je moc krásná představa...