:: Proč ty ďubky?

Tak mě pan Vorel zase uvrtal do nějakýho webu. A už jsem zase "v tom". A abych si to udělal hezký, tak jsem na facebooku vyhlásil soutěž, kdo první uhodne, čím je web inspirován. 

.....

Takže už máme výsledky. Inspirací jsou kočky v Trutnově - sochy šelem od Michala Gabriela. První uhodl - kdo jiný - kauč, ovšem do té doby padaly různý možnosti. Knihovna v Hradci, dav lidí v Trutnově, síť bunkrů na hranici, děrná páska, včelí plástev, biatlon, bublinová fólie, manšestr od rolby, překrytí prken, a Béďa si to u mě mimochodem rozlil, protože tipoval že NIC, jak to je prej u architektů obvyklé...

:: Tragédie u nás na vsi

Nadpis jsem si vypůjčil od Anety Langerové, ale žádná pěkná písnička to dneska teda nebude. 

Anžto v neděli byl závod ZHL. Tejden před ním se mně dost povedl. V pondělí kopce, ve středu lauf v terénu, v pátek model za 25:09 s prstem v nose, na Alici a fotbal se nešlo, páč jsou ty debilní prázdniny... potom výročka, kde byla veliká legrace... (možná měla bejt přece jenom ta tělocvična), v sobotu lauf na sto minut; no prostě samý pozitiva... 

No a závod. Mohl bych skončit tím, že jsem byl najednou fyzicky úplně mimo a že to bylo jedno velký trápení. Kromě toho se mně stala jedna nemilá věc, kterou když jsem si postupně zanalyzoval bych mohl nazvat "negativní vliv znalosti (a přitom neznalosti) terénu". To se stalo hned při postupu na dvojku a můžete se mnou sledovat tok mých zcestných myšlenek během týhle anabáze.  

Beru na startu mapu - jednička u Durana, jasný a mažu... Celej postup řeším jak na dvojku. Pravá varianta je jistota, ale očekávám, že to Vojta myslel jinak. Bohužel jsem jednou na kole zkoušel nějakou zkratku tou zástavbou a dostal jsem se do slepý uličky, takže mám vsugerováno, že prostředkem to nepůjde a hledám nějakou levou verzi. No a všiml jsem si prostoru mezi soukromým pozemkem a řekou. Dlouho jsem za běhu a pak jsem si na to i zastavil, luštil, jestli se to tam dá proběhnout. A usoudil jsem že to půjde. 

No hele ani teď v klidu nejsem schopnej říct, jak to je v mapě myšlený. Každopádně mě u plotu až do řeky čekal zlý, zlý, ošklivý, nemilé překvapení. Nejdřív jsem chtěl přelízt plot, pak přeplavat, a potom zabalit. Nakonec po velkým přesvědčování pokračuju na dlouhou obíhačku zprava. Míjím odbočku do (podle mě slepý) ulice, do který vbíhá nějaká paní a ejhle, konečně se pořádně podívám do mapy a čeká mě další překvápko. Tentokrát ale pozitivní...   

Postup na dvojku, včetně zvětšeného výřezu

Celá trať v pokračování:  

:: Plány 2016...

Byl jsem před časem dotázán od jednoho významného média (World od running), jaký mám plány v tomhle roce. Já si nic takovýho už nedávám, tak jsem dělal mrtvýho brouka, ale když už na mně klečeli, tak jsem pustil následující text. 

Trochu mně ho světoběžníci zkrátili a hlavně úplně nejsem spokojenej s titulkem, kdy by se to dalo i chápat, že se jako vytahuju, že ten middle na mistráku BUDE dobrej. Že bych si to přál je jasný, že to tak bude - je ve hvězdách...  

Jaké mám plány?

Cimrman: „Já to v tom našem fochu vidím velice růžově... Pane Smrtko, vy se pořád jen smějete...“

Robert Sedláček: „Když režisér plánuje, pán bůh se směje...“

V orienťáku mám každoroční strategii dostat se do nejlepší formy kolem září a října, kdy jsou pro mě nejzajímavější závody, hlavně republikové mistrovství družstev. Letos možná zvlášť, protože to vypadá, že bude v poměrně zajímavém terénu.

Jinak žádné rekordy na nějakých hladkých tratích neplánuju. Svého času pro mě bylo důležité zaběhnout 1km pod 3 minuty, což se povedlo. Jinak v Hradci mám pár lesních tratí v terénu, na kterých si testuji, jak na tom jsem. Například naše oddílové Modely. Na jednom z nich mám rekord 31:27 a na druhém 24:15. Tak když na konci roku budou pod 31 resp. pod 24, tak se zlobit nebudu.

Letos stavím tratě na dvě velké akce. První je finále krátké trati na domácím Mistrovství Evropy, druhou potom následná krátká trať na Českém poháru. Tak jsem zvědavý, jak to na konci května dopadne. Každopádně bych si přál, aby tratě dostatečně prověřily kvality závodníků a aby vyhrál ten nejlepší.

Potom mám plán vyhlásit svatou válku prokrastinaci, lenosti, obžerství a nechuti k posilování.

A hlavně, stále se řídit dvěma nejdůležitějšími životními strategiemi, které znám:

"Všeho s mírou" a "Cesta je cíl"