Vážení čtenářové, přeji Vám spokojený rok 2017 a ať na tomto blogu stále nalézáte Oázu kultury a oddechu... ;-)
Ono se někdy jako může zdát, že to třeba stojí za starou bačkoru... Tak například mám za poslední dobu už potřetí rýmičku. První dvě byly lehoučký a s trochou dobrý vůle i "běhatelný", tahle je o něco horší a o to víc deprimující, že je situována těsně za tou druhou. Mimochodem ve všem jsem nevinně (= ohavně, zákeřně a záludně nakažen)... Minulej tejden jsem si taky velkou rumcajsí silou nakopl koleno o ocelový futra až mně vyhrkly slzy a dostal jsem strach, aby to nemělo vliv na funkci živočicháře... (nemělo by). A jako namátkově třetí příklad jaké se mi děje příkoří... někdo způsobil (ne já), že jsem úplně přejedenej cukrovím...
Ono se někdy jako může zdát, že to třeba stojí za starou bačkoru... Tak například mám za poslední dobu už potřetí rýmičku. První dvě byly lehoučký a s trochou dobrý vůle i "běhatelný", tahle je o něco horší a o to víc deprimující, že je situována těsně za tou druhou. Mimochodem ve všem jsem nevinně (= ohavně, zákeřně a záludně nakažen)... Minulej tejden jsem si taky velkou rumcajsí silou nakopl koleno o ocelový futra až mně vyhrkly slzy a dostal jsem strach, aby to nemělo vliv na funkci živočicháře... (nemělo by). A jako namátkově třetí příklad jaké se mi děje příkoří... někdo způsobil (ne já), že jsem úplně přejedenej cukrovím...
Ale protože jsem v kolektivu populární zejména pro svoji veselou, přátelskou až optimistickou povahu, zkrátka do nepohody jak se říká, tak všechno vidím z té lepší stránky, a proto se nyní podíváme na to veselejší z právě neúprosně končícího roku 2016... ;-)