:: Musím se vybrečet...

Když to sem hned nenatluču, tak to odložím na zítra. Když to odložím na zítra, tak zítra udělám to samý, pak taky, pak taky, a v pátek už se na to … Tak se jdu rovnou vybrečet. Nikdo jinej to za mě neudělá...

Úkol zněl jasně. Zaběhnout si opět nějakej pěknej závod v H35A na klasice v Raspenavě. Tak proč sakra dnes beru těsně po startu mapu H35B??? 

Sobota, semifinále. Start, briskně beru mapu, okamžitě se zorientovávám, šikmo vpravo, oplocenka, cesta podél bývalého plotu. Všechno jasný. Docela dlouhej postup na jedničku a nějak jakoby neodsejpá… No nic. Dobíhám na jedničku, vidím lampion, akorát nikde nevidím tu skupinu kamenů, na který to má bejt. Mám mít 50, tohle je 80. Tak, kde jsou tady nějaký šutry? Támhle! Ne. Tak támhle! Taky ne. Že by támhle? Taky ne. Sakra…. Klid, nezmatkovat…

Kolem běží Hans. „Hele Kuba, co ten tady dělá?“ Jak to myslí??? Tak já nevim, jdu se radši podívat, jestli jsem se u toho lampionu nepřekoukl v kódu. Ne. Tak, že by byla chyba v popisech? Rozbaluju mapu a rázem se propadám o několik pater pod zem… Mám v ruce mapu tréninkový kategorie T8.

Jak to? Vždyť jsem bral hned první mapu v řadě a podle řazení map to měla bejt ta moje!? Připadám si jako František Koudelka, když zjistil, že se jeho skvělej den najednou proměnil v černej křížek. Každopádně tenhle víkend je zkažen… Jdu zpátky na start a přemýšlím, co s načatým dnem. Postup do áčka je už vyloučenej a ať to doběhnu nebo ne, tak mě čeká ve finále béčko. Jdu do cíle, tam si sbalím pár švestek a příští zastávka HK? Né… Jdu na start a tam udělám strašnej cambus? Né…  Že bych si nechal napsat novej čas a pak to nějak vyprotestovat? Né…
Takže jdu na start, beru si správnou mapu, kolegy u map soudružsky upozorním, že to maj na těch tabulích napsaný blbě a jdu si po svejch.

Pak už nemá valnýho smyslu něco popisovat. Psychicky a fyzicky úplně down, tak jsem si to aspoň na trati udělal hezký a cestou na pětku se stavil na vejlet nahoru do skal. Třeba se to bude zítra hodit.   

No a já už příště nebudu nafoukanej a nebudu se chvástat, že do áčka ve veteránech postoupí i chromej… 

Chcete pointu? Tak tenhle závod jsem měl jako odměnu (startovný zdarma) za tu loňskou adventní torturu s O-news. Moc jsem si tuhle výhru užil ;-) Hezký večér ;-)

:: Nedělní chvilka ...

Děti na procházce s babí a dědou, Baru hajá, zrovna nemám chvíli co dělat, a tak víte co... Dáme si nějakej textík. A protože mám zrovna v živé paměti velice chytrej facebookovej článek od boha reklamy Martina Jaroše, tak ho tady sakum prásk okopčím:

Tak, přátelé. Chtěl jsem napsat pořádný hejt na Babiše - a krásný, s metaforama a tak. Ale pak jsem řekl ne.

Místo toho jsem právě poslal jedné malé sympatické straně finanční dar, aby se jim před volbami líp dýchalo. Probral jsem to trošku s jejich předsedou - měli určitou konkrétní potřebu - a teď před pěti minutami jsem akorát zmáčknul kohoutek. Nejsem to, co si představuju pod pojmem bohatý člověk; i tu malou částku cítím a dovedu si představit dost rohlíků, co by se za to dalo koupit (Beo, tenhle post nečti!) Ale když jsem tak poslouchal ty nejnovější nestoudnosti našeho předního velkouzenáře, slovutného spisovatele, trojjazyčného česko-slovensko-tatarského barda a rytíře z Průhonic, dostal jsem strašnou chuť udělat něco konkrétního.