neděle 22. dubna 2018

:: Emil 2

Dnes doběhán druhej letošní Emil. Sotva pletu nohama a tak dva dny nechci o běhání ani slyšet ;-)
S dovolením tady ukradnu Mrazákovi přiléhavou fotku s názvem "V uhlí"...

úterý 17. dubna 2018

:: Kraják ve Vojicích a sprint v Jičíně

Když jsem po sobotním krajáku hudroval nad zoufale nízkou obtížností tratě H21C, tak se ozval rádoby vtipnej hlas, že prej ještě že nejsem hodnotitel. Smůla. Jsem hodnotitel ;-) Stačilo vlastně jediný. Nazvat tenhle závod jako padesátiminutovej kros s mapou. A bylo by po starostech a nepříjemných poznámkách. Bohužel se jmenoval middle... 

Pln elánu, neb to byl po loňským mistráku na klasice můj první závod, jsem tu trať začal detailně popisovat, ale to bylo samý "lehký", "lehoučký", "stupidní", "trapný", takže jsem to smazal. Jedinej middlovej postup byl na dvojku, trochu záludná byla dvanáctka, no a na závěr lom. Když je ale něco podobnýho umístěný na konec tratě, kdy se tam tak tak doškobrtáte, tak už to prostě nemá ty grády...

Jo a výkon a výsledek? To klidně skočme... ;-)


Druhej den jsem si naprogramoval sprint v Jičíně. Se svým nulovým rankinkem bych se nikam nevešel, tak volba kategorie byla celkem jasná. Tak, sprint to byl dobrej. Ani těžkej, ani lehkej. Tak akorát bych řekl. Dvě větší volby (na šestku a na desítku), vystřídali se čtyři typy terénu (otevřenej areál nemocnice, uzavřenej divokej vnitroblok škol, historický centrum a zámeckej parčíček), tak to bylo takový pestrý.

Jak jsem běžel se dost těžko posuzuje. Sice jsem teda utrpěl první místo, ale v normální kategorii bych asi určitě dostal obvyklej kotel. Na druhou stranu už na start se mně běželo dobře, na trati taky, nevytuhnul jsem a mapově taky bez problému.

neděle 8. dubna 2018

:: Flashback

Docela náhodou jsem narazil na přehlídku obrázků, který jsem předloni vyráběl a dával na LinkedIn. Zajímavý, jak člověk zapomíná, co všechno měl na stole... ;-) Nejde nezveřejnit!

V Broumově se mezi lety 2011-2015 nejdřív hodně připravovalo a pak hodně stavělo. Congres a Wellness tvoří největší část. A vysloužil si, tuším, druhé místo v soutěži Stavba roku královéhradeckého kraje.
Více zde

Kreslení po fasádě na Mateřské škole ve Stárkově. Jednou z reakcí byla pochvala od památkového ústavu v Josefově ;-) Více zde

Novostavba rodinného domu v Náchodě na pozemku s krásným výhledem přes údolí na protější kopec s Vyhlídkou a Dobrošovem. Kromě toho s osvíceným a náročným investorem a to já rád ;-)
Více zde

čtvrtek 5. dubna 2018

:: Hodnocení sezony 2017 briefly neboli stručně

Když běhám, tak o tom i píšu. Když o tom nepíšu, tak neběhám. To jen pro představu, proč tady přes zimu nic nebylo ;-) Teda né, že by se vůbec nic nedělalo, ale trénink bych tomu asi neříkal...
Ale právě teď mám za sebou prvního letošního Emila, čímž je velká šance, že už v tom zase lítám a teda, že už možná bude zas co psát. A čím začít jiným, než pohledem zpět. Bude se hodnotit sezona 2017 a myslím, že by to mohla být taková svižná tříminutovka ;-) Jednak proto, že jsem toho loni moc neobjezdil a jednak proto, že si toho po delším časovým odstupu moc nepamatuju.

Po nějakých rýmičkových patáliích v zimě jsem si plány značně zredukoval a zaměřil se pouze na mistráky. Na jaře middle na Lipnici a na podzim klasika v Raspenavě, a štafety a družstva v Karlově. 

Před Lipnicí jsem jel jenom na troje štafety (Jarní Pohár a Javorník) a ve všech šlo vcelku o solidní katastrofy těsně po odběhaném Emilovi. Lipnice byla dobrá, dalo se na ni hodně dobře mapově připravit, ve třetině závodu jsem bral placku, ale pak jsem zkapal fyzicky a tak nakonec pátej (článek zde). Stejně jako rok předtím. Pak jsem ještě zavítal na béčka do Litošic, kde jsem ukrutně protrpěl klasiku, zaběhl hodně nadějnej middle s vytuhnutím a hlavně hloupou chybou v závěru (článek zde), ale hlavně jsem se intuitivně vyhnul požití od té doby pověstné litošické minerálky.

Přes prázdniny jsem se hodně vrhnul na to, abych něco předvedl na klasice a zároveň lámal kamarády do veteránskýho družstva s úmyslem to vyhrát. Na podzim jsem si dal opět pro formu jedny štafety a jelo se na klasiku. Jestli jsem měl nebo neměl na to, něco tam zaběhnout se už nedovíme, protože závodní víkend skončil asi 15 vteřin potom, co začal, protože jsem si vzal jinou mapu, čímž jsem do finále nepostoupil (článek zde). Béčko jsem potom vyhrál, ale kdo by o takové vítězství stál... Štafetu a družstvo na mistrovství jsme nakonec slátali a tak jsem začal s předzávodním Emilem, ale tady zasáhla vyšší moc. Emila jsem už nedokončil a závody sledoval na dálku jako divák. 

Paradoxem loňské sezony je fakt, že jsem neběžel ani jeden rankinkový závod (individuální v H21) a nyní vůbec nefiguruju v rankinku ;-)