:: Bitva tří armád

Tak mám na stole zase nějakej závůdeček. Tentokrát to bude kraják; a to ne ledajakej. V březnu se u Poděbrad poperou hned tři oblasti najednou - východočeská, pražská a středočeská. To bude mela...

A práce mně jde skutečně od ruky. Předevčírem jsem mimojiný postavil elitu a řekl jsem si, že jsem s tím takhle spokojenej a už s tím nebudu hejbat. Dneska nedělám nic jinýho, než že ji neustále měním, přesouvám start a kontroly, chvíli tam a hned zase zpátky...   

A to je ve mně ještě malá dušička, až řeknu hlavnímu rozhodčímu, co že to tam jako plánuju...

:: Vánoční sprint

Ne že by na tom něco bylo, natož na výsledku, ale tak pro úplnost, že... a aby už tady byla taky nějaká mapa ze závodu, že... ;-)

:: Vánoční dárek - část 2.

... a bonus ;-)

:: Vánoční dárek - část 1.

Ano, ano, je to opět tady. Čas obdarovávání. A protože jste byli letos velmi hodní a (zdá se) přes již třetí stěhování jste nezanevřeli na tento blog, mám pro Vás první vánoční prézent. Je jím fungl nová webová stránka. Vítejte zde. Tedy vítejte TAM ("Hola, hola, tam Weigel") ;-)

:: Pravý architekt:

• nerozezná západ slunce od jeho východu
• jeho pátek trvá 72 hodin
• není si jistý, který den v týdnu je
• může s přehledem diskutovat o účincích kofeinu v rozličných nápojích
• nechápe, co znamená volný čas a k čemu je vlastně dobrý
• nosí černé oblečení
• může popsat 6 stran papíru věcí, které odkládá na později
• je expert ve Photoshopu a Autocadu, ale neumí vyrobit tabulku v Excelu
• neumí si představit život bez počítačové myši
• zná pravý význam slova "klikat"
• ví, proč mají architekti v brzkém věku brýle a bílé vlasy
• jeho postel je pokryta vrstvou prachu
• se jde utopit, pokud se mu zavaří počítač
• kritizuje všechno a všude
• předělává a mění věci do nekonečna
• ví, že hotové a dokončené dílo neexistuje
• má víc fotek krajiny a budov než lidí
• jeho nejhorší noční můra je nestihnutí termínu odevzdání projektu
• nechápe, jak někdo může chodit ráno do práce a odpoledne z práce
• ví, co to je bolest zad a hlavy
• si o půlnoci říká: času ješte dost
• většina knih, které přečetl, v sobě měla víc obrázků než textu

• ... ví, že předchozí věty jsou realitou a ne nadsázkou

/ ... trocha legrace z internetu ;-)

:: Veřejný prostor a reklama

Zajímavý téma, kterým se zabývá, resp. kritizuje současný stav, např. A.Gebrian. Nejnověji v rozhovoru na televizi DVTV, ale dřív taky v jednom dílu seriálu Gebrian vs.

:: O majitelích domů aneb 24 hodin v domě

Natrefil jsem na dvě zajímavý záležitosti. Vyšla knížka o pár zajímavých domech a tady na videu je její křest spolu s prezentací několika příkladů. A teď přijde ta zajímavost ;-) Mluvili o nich samotní majitelé, který v nich bydlí. Což není vůbec obvyklý. 

A tak jak jsou originální ty domy (což neznamená, že by se mně automaticky všechny líbily), tak jsou originální i tyhle lidi.    

No a pak je tady novej pořad na čétéčku: 24 hodin v domě, kdy se v nějakým takovým domě stráví celej den a zkoumá se jak funguje. Ono totiž neplatí, nebo nemusí platit, že pěknej barák rovná se pěkný bydlení. V prvním díle pobývalo duo Gebrian + Velčovský v domě v Liboci.

Mimochodem; taky neplatí, že pěkná fotka rovná se pěknej barák. Ono je fajn, když se udělá (ta pěkná fotka), která se hodí na web, ale moderní člověk, který se nenechá opít rohlíkem a uvědomuje si, že propaganda je jedna věc, ale skutečnost je druhá, si přemístí panáčka na street view a vidí. Někdy se nestačí divit, že... 

:: Klokan kros

Tak jsem zas jednou sebral všechnu svou odvahu, přihlásil se na klokan kros a potom se opravdu zvednul od stolu, vystrčil nos do sychravýho rána a šel závodit ;-) Statečně jsem zvolil kategorii HK, která slibovala nejen, že bych to - když to dobře půjde - mohl uběhnout; ale taky, že zde visí laciný body do ligy. Den předem jsem takticky vynechal trénink, abych si nevystřílel munici (nebo proto, že jsem nemohl po pátečním fotbalu vstát z postele...), v den D jsem se ráno trochu proběhnul, aby mě a mé zocelené průdušky při závodě nepřekvapil studenej vzduch ze sibiře a šlo se na to. 

Po pár rychlých krocích určených divákům podél trati jsem takticky přeřadil na neutrál, z kterýho jsem si potom během obou kol vyšlápl už pouze při zvláštních příležitostech (předjíždění, probíhání kolem cíle, atd.), v domnění, že to bude na ty body stačit. 

Nestačilo. Inu je vidět, že žákovská konkurence nespí a nebude snadný se v ní prosadit. Tak zase někdy příště...

:: Film o jednom nejmenovaném hotelovém resortu ;-)

:: Urbanizmus je když...

To, že bude tenhle příspěvek teď, k tomu mě vyprovokoval zpřátelený blog roubenka, ale jinak ho plánuju už nějakou dobu a původně jsem ho chtěl připojit k chobotnici, ale nakonec téma JK trochu nabobtnalo, takže tohle bude samostatný.

Ale zase pěkně za tepla můžeme na tu chobotnici navázat. Smysl toho článku byl hlavně v tom, že když spolu nesedí barák a pozemek, tak to nemůže být dobrej barák. Ať už by byl sebehezčí.

A to je ten urbanizmus. Mimochodem; není to sprostý slovo... (nedávno jsem v rádiu slyšel jeden rozhovor s urbanistou a říkal "já jsem urbanista, ale jinak slušnej člověk")... Kdybych to měl popsat oklikou, tak je to něco jako dramaturgie; zatímco to, jak ten konkrétní dům vypadá, je jako scénář. Čili dost podstatná věc; v určitým smyslu nadřazená a každopádně záležitost, která nastupuje vždy jako první. Když se jedná o rodinný dům, tak jistě nemá takovou roli jako u souboru staveb natož sídliště, ale i tady jde první na řadu. Nebo by měla jít...

Konkrétní příklady (z Hradce): 

:: Jan Kaplický, díl 3. - Chobotnice

A máme tady třetí a závěrečný díl našeho populárně naučného seriálu. Z řad čtenářstva na mě byly kladeny nesčetné dotazy, co říkám na chobotnici. Na oba dva dotazy jsem statečně odpověděl, že si to ještě potřebuju pořádně rozmyslet. A tak jsem si to teda po pár letech promyslel a tuhle trilogii dnes můžeme uzavřít projektem Národní knihovny.

:: Jako nejlepší část projektu vidím interiér. Ten hořejšek s výhledem na Prahu by byl famózní. 

:: Dispozici ani provoz jsem nestudoval, ale předpokládám, že to bylo dobře promyšlený.

:: Exteriér (jak hmotově tak vzhledově) je nepochybně pozoruhodnej. Být ten barák ve vakuu, tak bych k tomu měl jenom poznámku: 

Nic proti organickým tvarům, blobům, atd., ale jestli tohle není už overkill (přestřelení)? A jenom osobní pocit - takovýhle "puntíky" na mě působí lehce zneklidňujícím dojmem, protože si hned vzpomenu na neštovice. Ale tak byla tam nějaká porota, ta nějak hlasovala, dokonce jednohlasně. Dobře...

:: Jenže ten barák do vakua navrženej nebyl. Ale na konkrétní místo, a to je věc, kterou neumím pochopit. Jak mohl na tenhle pozemek navrhnout takovej dům? A jak tenhle návrh na tohle místo mohla ta porota vybrat? Takovej  e x t r é m n ě  d o m i n a n t n í  a takovej  e x t r é m n ě  s p e c i f i c k e j  dům, přece potřebuje okolo sebe nějaký podmínky, který by mu dávaly smysl. Aby zdůvodňovaly, proč je takovej. Pokud dominantní dům, pak by měl být umístěný do adekvátního místa, nejlíp v centrální pozici nějakýho (většího) areálu. Všude okolo něj pořádnej odstup, aby mohl být dostatečně vnímanej. Potom jo...

Ale je to v tomhle případě? Absolutně ne. Krčí se v rohu Letný, nalepenej na "obyčejný" vily, což ho  n e u v ě ř i t e l n ě  d e g r a d u j e . Ani stín nějakýho opodstatnění, proč by měl takhle vypadat. Bohužel, pro mě je tohle případ totální arogantní exhibice. 

(Nabízí se srovnání s obchoďákem v Birminghamu. To, myslím, je taky exhibice jako prase. Ale taková nějaká akceptovatelná, pochopitelná, prospěšná, fascinující...)  

Mimochodem, je takový pravidlo, že dobrej dům se pozná podle toho, že ho nejde (jen tak) přemístit jinam. Je prostě určenej pro daný místo a jinde by (jen tak) nefungoval. Obávám se, že tenhle barák by se přemístit dal. Samozřejmě ne kamkoliv, ale zato úspěšně!!! O čem to svědčí? 

Jinak ale JK určitě nepřeju ten cirkus, kterej se kolem knihovny strhnul. Ale to už je samostatnej příběh.

:: Jan Kaplický, díl 2. - TV, film

Není kouře bez ohně a tam kde je první díl, je i druhý. Tentokrát se podíváme na filmové a televizní výstupy JK a jeho díla. A když naznačím, že tento seriál by měl být třídílný, tak modří jistě tuší, co bude náplní závěrečné kapitoly. Kdyby se případně zdálo, že jsem fanatickej obdivovatel JK, tak bych tuto část neradil minout. 

Mimochodem, proč? Protože jsem (si) před pěti lety slíbil na původním blogu na opeře (odpočívej tiše), že o tom něco napíšu. Pozdě, ale přece. Navíc už myslím opadl ten cirkus, kterej se kolem něho a knihovny strhnul, a kterej se zabýval vším možným a kterej mě moc nebavil.

:: Jan Kaplický, díl 1. - orbis pictus

Zhruba před pěti lety se Kaplickýmu stala ta neuvěřitelná věc. Pro manželku to musela být darda...

Považuju to za strašnou škodu, protože toho mohl ještě spoustu zajímavýho navrhnout. Tohle všechno se mně líbí:

                                                   Obchoďák v Birminghamu:

:: Jak Miloš dával medaile (promiňte)

NEW: Se nám Miloš po tý Číně nějak odbrzdil....

...................................................

OLD: Chtěl jsem o tom něco napsat, ale tady pan kolega byl rychlejší, stručnější a výstižnější.

Ze současnýho hradního pána jsem měl vždycky smíšený pocity. To znamená, že vedle těch prudce negativních (a je toho víc než dost) se občas mihly záblesky něčeho sympatickýho. Promiňte ;-) 

A stejně tak tomu bylo i u těch medailí. S Wintonem se u mě strefil do černýho, protože kdykoliv o něm něco vidím, nebo speciálně film Všichni moji blízcí, bulím jako želva. Jsem holt taková měkota; promiňte...

Pak jsou tady ale případy jako Fico, Renč a Sedláček.... a to teda... já nevim... 

A to prosím Sedláček je můj oblíbenej režisér a dokonce jsem viděl i ten film o Jezevci z Vysočiny, kterej se mně taky líbil... (promiňte)

Promiňte ;-)

:: Sekce mimi - díl 3.

:: Jarda v Partii

Po dlouhý době něco z politiky (momentálně téměř nesleduju, tohle vybaflo asi někde na facebooku...). Doporučuju nedělní partii, kde byl hlavně Kubera. Ještě tam byl (prosťáček) Čunda a Baudyšová (paní naivní), což bylo v obou případech úsměvný. Vůbec nic se nestane, když se jejich projevy vždy přeskočej na Jardu... ;-)

Mimochodem, trochu teď sleduju tu situaci v Teplicích a původně jsem nerozuměl, proč nechtěj autora přebytku 500 mega na městským účtu. Ale když vylezlo, že například v tý legrační partě, která maká (míněno ANO) je taky jistej Tomáš Jarolím (dříve Věci veřejné), tak už mi svítá. Toho rozhodně doporučuju si vyhledat...

A ještě něco... Při této příležitosti jsem se opět setkal s archivem TV Prima a mám recept jak ho vylepšit: Vyhodit celou slavnou play.iprima do povětří!!! Vůbec nic by se nestalo.

:: Kterej závod byl letos nejlepší?

To nám prozradí právě ukončený hodnocení:

Nejlepší terén:
1.MČR middle (Adršpach), 2.MČR sprint (Znojmo), 3.MČR klasika (Ralsko)

Nejlepší tratě:
1.ČP sprint (Hostinné), 2.MČR sprint.štafety (Smiřice), 3.MČR klasika (Ralsko)

Nejlepší mapa:
1.MČR klasika (Ralsko)

Nejlepší centrum:
1.MČR klasika (Ralsko), 2.+3.ČP (Odranec)

Nejlepší organizace:
1.ČPŠ (Vápenky), 2.MČR sprint. štafety (Smiřice), 3.ČP sprint (Hostinné)

NEJLEPŠÍ ZÁVOD:
1.MČR klasika (Ralsko), pořadatel: OK Jiskra Nový Bor
2.ČP sprint (Hostinné), pořadatel: Loko Trutnov 
3.MČR sprint.štafety (Smiřice), pořadatel: Slavia Hradec Králové

Snad krátkej komentář. Dobře, že se v popředí objevují mistráky. S nejlepším závodem a terénem naprosto souhlasím. Známky za mapu, když je dobrá, jsou většinou za 2, takže na tom není nic zajímavýho. Shromaždiště vyhráli teplý sprchy na klasice. Jinak to je ale trochu zvláštní, protože zrovna u klasiky je centrum to míň podstatný a tady mně jako úplnej zázrak nepřišlo; naopak teslácká aréna na Vysočině se mně líbila moc. Organizace: Ve Vápenkách jsem nebyl, mohla být opravdu nejlepší, ale Máňa říkala, že  kvůli nejnižšímu počtu hodnotitelů (3) to není směroplatný... (a to ještě koukám, že nakonec známku udělili jenom dva lidi...)

A nejlepší Bořek stavitel? Sprint v Hostinným se mně líbil, dal jsem mu myslím 1, ale jestli bych ho dal jako nejlepší - asi ne. Snad se Eda neurazí (a tady se ukáže, že nejsem zaujatej), ale sprintový štafety (ikdyž jsem je logicky neběžel) bych spíš než "druhý nejlepší" označil jako "naprosto zvládnutý" (ale hodnotitelům to přišlo jinak a je vidět, že i z průměrnýho terénu se dá vykouzlit špičková trať). Zato klasiku, která je třetí, bych na to první místo asi dal. Možná je známka ovlivněná tím, že to je vlastně za dva závody, což mně nepřijde úplně fér (stejnej případ je MČR middle). No a taky jsem to finále klasiky neběžel; každopádně od stolu a džípíesky se mně moc líbilo. No a ze závodů mimo top 3 (aspoň podle těch pár nás vyvolených) se mně líbil: MČR sprint ve Znojmě (taky jsem viděl jenom mapu H21), pardubický štafety u Litomyšle (sobota) a finále MČR middle v Adršpachu.  

A jak jste to viděli Vy?

Mimochodem, finálního hodnocení si taky všímá Béďa a mimojiné píše: "Škoda že v bodování některých hodnotitelů se objevily opět jejich dlouhodobé subjektivní výhrady k pořádajícímu subjektu".
Já nikoho neznám, s nikým se nebavím; můžete mě někdo zasvětit, o čem je řeč? Kdo koho vždy za každých okolností natře?

:: Běžák. Jako prase ;-)

Je mi to líto, ale asi si u pořadatelů udělám další kamarády... Aneb kraják na Bíře (jih) 18.října. 

Dobře, bylo to všude daleko, do centra, na start, z cíle, a zpět. Není to tak úplně podstatný, ikdyž přiznám se, že s rozmnožením a s tím souvisejícíma okolnostma, získal parametr jménem vzdálenosti o fous jinej náboj ;-) Třeba úplně nevím, jakou radost měli ti, kteří šli HDR a pak svoji trať. Vůbec ten technickej koncept tak nějak kulhal... Někdy to jde vymyslet jinak, někdy ne. To je těžká věc... Umím si třeba představit, že v plánu bylo centrum na tý velký louce (jako vždy tady) a nakonec to nešlo...

Podstatný ale je, jaký to bylo v lese.

Od tréninku SCM v půlce září vím, jak to tady vypadá s mapováním porostů a tak místy bylo potřeba si je odmyslet. Co mně například nejvíc rozesmálo byl postup 3-4. V mapě hustník, v reálu čistej les. Že by to v březnu sedělo a teď ne? Nevím...

Jako trať se podávala zkrácená klasika. Což je taková podzimní oblastní "klasika", za kterou se obvykle schová leccos. Abych byl fér, tak občas se to povede. V asi většině případů to "neurazí, nenadchne", často to je pokus o volby postupů říznutý middlem. Tady ale nevím. Postupy, kde byla (asi) snaha o volbu celkem tři (16-17, 18-19, 21-22; 1-2 s dovolením nepočítám), a to soudím jenom podle jejich délky. Jako povedený bych viděl dva (5-6, 14-15). Že by se tady takových nedalo najít víc? Jinak na většině jářku nebylo co řešit. A to, kdybych některý z nich postavil, tak bych se obával propadnutí do stavitelskýho pekla (8-9, 17-18, 20-21). A když se k tomu přidají kontroly, který byly vidět z velký dálky (1,2,4,5,12,14,15,19,23,24,25) nebo jinak usnadněný (3-těsně za cestou vedle oplocenky, 8-hustník, průsek, bažina, 9- vodící linie ke kontrole, 11-jasnej kopeček, 13-jasnej hřbet a to mám ještě pocit, že lampion byl kousek vejš, 17-strom vidět široko daleko, 18- vedle cesty, 20- vedle cesty, 21- strom, silnice, cesta, oplocenka, 22- roh hustníku) vychází tenhle závod jako veliká nuda.

Tak... Mám velký nároky, že ;-)         

:: Pozávodní deprese aneb Příspěvek o tom, že příspěvek nebude ;-)

Obávám se, že tentokrát o mistrovském víkendu štafet a družstev nebudu psát vůbec nic, kromě hodnocení na hodnocení. Když jsem si dneska úplně vyčerpanej těsně za cílovou čarou ustlal, tak moje úvahy většinově směřovaly ke smyslu toho všeho snažení a jestli se mně náhodou nechce hodit buzolu (půjčenou) a čip (půjčený; ano, symbolicky jsem si oboje zapomněl; prostě zapomněl...) do obilí a věnovat se něčemu jinýmu. Ale nakonec jsem došel k tomu, že letošní sezona stála za ..., protože mě jak na jaře tak na podzim sfoukly v nejpitomější dobu rýmičky, na což jsem neměl sebemenší vliv, a že teda nebudu dělat žádný kategorický závěry... 

Ale řikám vám, běda vám! Běda vám, jestli mně to příští rok nepůjde!   

:: Finále bez největší hvězdy

V toku času tady zůstaly viset dva neokomentovaný závody. Prvním z nich je sprint v Hostinným a druhým mistrák na klasice u Ralska.

:: Nabídka z volební plachty

Doma v Hradci, Koalice pro Hradec, Hradečtí patrioti, Volba pro město, Otevřená radnice pro Hradec Králové, Hradec náš DOMOV, Změna pro Hradec,...
Ještě že to už 16 let házím těm samejm. Zčásti z přesvědčení, zčásti proto, že jsem konzerva...

:: Nový weinerovský axiom

Kdo není do pětatřiceti se "svým" dílem v televízi, jakoby nebyl... ;-)  Aneb reportáž z otevření objektu Congress a Wellness v Broumově, ve Východočeské televizi V1. 

:: Kohíňo a Sokol ve 100 statečných

:: Hotel, Hotel, Congress, Wellness, Bazén, Tenis, Lávka / Broumov

Zas pro změnu něco z tvorby; a mám v plánu otravovat s ukrutně dlouhým příspěvkem, aspoň co se týče obrázků, takže upřímnou soustrast... Ale; už jsem se naučil, jak se tady přerušujou články, tak to snad aspoň nezaplácne celou stránku.

Na počátku, před třemi roky, byla soutěž na Školící středisko zakomponované do firemního hotelového areálu v Broumově. Tehdy se zde vyskytoval jeden hotel a opodál takzvaná Depandance. Nyní je stav takový, že minulý pátek se tenhle barák, nazvaný Congress a Wellness, slavnostně otevíral, přičemž vedle se otevírá jáma na mamuta/bazén, přes ulici je zrekonstruovaný druhý hotel a těsně před otevřením (taktéž slavnostním) je lávka, která oba prostory propojuje. Jako; docela prácička...

Která se rozložila mezi WDS (arch. studie exteriéru a interiéru), INS Náchod (projekt), BSS Broumov (stavba) a investora (s dovolením ho nebudu jmenovat, ikdyž je to víceméně zbytečný).

Nadšenci můžou navštívit facebook, nebo rajče...

:: Klasik ?!

Rychlý ohlídnutí zpět na béčka v Toulovcových Maštalích. První den klasika. První zprávy vypadají, že to je lehce přešvihlý. Tak jsem se na to trochu připravil, ale spíš jsem si myslel, že to někde píchnu. A taky, že se mně chtělo. Třeba cestou na trojku, na kterou to chtělo oběhnout, nebo na osmičku. Potom jsem se ale nějakým zázračným způsobem vzpamatoval, možná jenom vypnul mozek, nebo to bylo tím, že se ochladilo a spadlo pár kapek (bouřka šla naštěstí těsně mimo) a zbytek závodu jsem si (až se to skoro bojím říct) docela užíval. Kromě toho se mně ten terén fakt líbil. Jinak, dostal jsem, to jo; ale zas ne tolik... Až jsem si říkal, že kdybych věděl, že se tak hezky rozběhnu, tak jsem možná mohl přidat. Každopádně rezervy tam byly značný. Těsně po doběhu jsem si připadal až překvapivě čerstvej; to ale netrvalo dlouho a postupně jsem šel pomalu ale zato s přehledem do kytek.

Z čehož jsem se do dalšího závodu (middle) přes všechny podpůrný programy, včetně kamaráda kofeina, nedokázal dostat. Tentokrát nepřidal ani startovní čas (05), a ikdyž začátek nebyl úplně zlej, tak ve značně fyzický části 12-13-14-15 jsem definitivně odpadl, navíc cestou na 17 jsem zvolil taktiku "tam to znám, tam jsem běžel včera", a ocitl se na jiným kopci. Takže škoda, protože se mně běhá už docela dobře.

A protože se mně zdejší terén, ve kterým jsem teda ještě nikdy neběžel, líbil, tak ani nemám potřebu nějak ty závody (mimochodem řekl bych celkem bez problémů) zvlášť detailně hodnotit. Jenom vzkaz staviteli klasiky - občerstvovačky se dávají na kontroly!!! Když se to bude hodně opakovat, třeba se to vštípí... 

:: Po přechodu

Teď bude řeč o sprintových štafetách, který jsme v neděli pořádali. Samozřejmě poprvý u nás, a ještě mistrák, navíc sprintovej závod ve městě (což je z hlediska organizace pěknej vopruz a většinou to znamená omlíkovat celý město a dobrou polovinu pořadatelů poslat do terénu něco hlídat), a navíc při "živém" televizním přenosu. Takže určitá napjatost, ale o tom by určitě poutavě hovořili jiní. 

Pro mě příprava tohohle závodu znamenala z většiny salónní prácičku od stolu. Takový ty blbosti jako logo, web, plakát, diplomy, atakdále. Až potom tři dny před závodem jsem poprvý něco "vzal do teplejch", a to, když jsme na trati dospělých běhali s džípíeskama v podprsence. Mimochodem celkem pěkná trať. No a pak už přišel den D. V tejdnu psal stavitel Eduard, že prej hlídání nějakýho přechodu a koordinování dopravy, z čehož jsem se lehce zpotil při představě, že způsobím největší dopravní hromadnou nehodu v historii Smiřic.       

No, nakonec to nebylo tak hrozný. Hlídala se hlavní smiřická silnice a její přechody; jednak aby závodníci běhali kudy mají (a ne kudy nemají) a taky, aby je nějakej pirát nežvejknul. Společně s Piškotem jsme na našem přechodu vytvořili sehranou dvojici Ječný-Ziegler, když jeden volal "Neshlukujte se!" a druhý "Rozejděte se!", a tak nám šla práce od ruky. V podstatě to nebylo nic tak složitýho. Vždy proběhla vlna závodníků, přičemž jsme na projíždějící vozidla uplatnili autoritu oranžových vestiček (děkuji za darování pane stavbyvedoucí z broumovskýho BSS) a potom jsme měli takovou pěknou 10-15 minutovou pauzičku. To platilo u dorostu a dospělých; u dalších kategorií startujících odpoledne to bylo kontinuálnější, ale těch zase nebylo tak moc. Za celou dobu naší služby se naštěstí nic zvláštního nestalo, takže žádnej novej zápis do smiřický černý kroniky se nekonal. Jedna dorostenka z Pragovky nás pobavila, když přes naše dobře míněné rady tvrdošíjně odmítala přeběhnout, že prý tudy nechce, načež se za chvíli pokorně vrátila a že prý teda jo. Trochu mrzutost jsme měli jenom se zábradlím, který bylo už na chodníku za přechodem, jemuž poslednímu poli chyběla dolní šprušle, a horní se asi trochu ztrácela na pozadí vedlejšího krámu a asi to svádělo proběhnout skrz. Což jsme zjistili, až když se nám tam nachytala dobrá polovina finišmanů dospělých v čele s Betem, přičemž do tý doby jsme tam měli možná jeden případ. Takže jsme to potom zamlíkovali a byl klid. Sorry. 

No, a pak už jenom poetická hodinka mezi posledním běžcem a odvoláním pohotovosti a tradá domů. 

Co budeme pořádat příště? Nevím. Nějaký možnosti jsou. Já bych si tady ale trochu chtěl přihřát polívku. Loni jsme kandidovali na rok 2015 s CŽ A (middlem) v Miletíně a měli jsme za kamarády Dobrušku na klasiku. Čestně jsme prohráli 5:6, ale mysleli jsme, že budeme kandidovat znova (2016). Ale už nemáme kamarády, takže se po nějakých rozhlížíme. Co? Áčková klasika za dva roky? Našel by se nějakej pořadatel nejlíp ve Východních Čechách???    

:: Foto pro dnešní den

Jako co si budeme vyprávět, v dnešní době je správný píár alfou a omegou... ČT, NOVA, Prima, iDnes, Novinky, Blesk, eXtra, skynews, ...   p o k r y t o!  A taky máme pěknou leteckou fotku arény zadarmo ;-)

Článek ze záchranky
(ten skoro jedinej je nepřifouknutej)

:: Pokofeinová úvaha nad dnešními plány...

Ještě než proběhne report z víkendových závodů u Proseče, krátká zpráva. Byl jsem nerozvážný a v podstatě s nulovým tréninkem na klasiku se přihlásil do áček. Sobotní klasika 113 minut, nedělní middle 47. Dnešní program: Dobelhat se do bazénu, zaujmout pozici v parní komoře a občas se ponořit do padesátky a pokusit se o přeplavání z jednoho konce na druhej. Jinak klid na lůžku... Úterní běhání (jak zdravotníci s oblibou říkají) s otazníkem...

:: Po sedmý je už konečně o čem mluvit...

Letos na jaře, a hlavně na vysočinských áčkách a pardubických štafetách, jsem shledal, že jsem se poctivým nicneděláním dostal do formy, která by se dala označit asi jako - "důkladně vybito". Cesta ven je nelehká, dlouhá; snad už je ale vidět světlo na konci tunelu. Sobotní model (už sedmá účast) - 33:20, zlepšení o více než dvě minuty. Už to bylo o něčem jiným, ale pořád tam cítím rezervy. Cítíte chvění? To se Heppy třese ;-) 

:: Je to Rebel!

...

Letos s náma na chatě v Jánkách slavila Silvestra jedna holka. Měla sebou psa - bígla. Když jsme se loučili, říkal jsem jí, ať zase někdy přijedou.

Určitě nepřijedou. Ten pes se jmenoval Marley a ona Jana Sotonová...

:: Rozmnoženo ;-)

Eliška W.

K dnešnímu dlouhému dni (13.8.2014) mám spoustu postřehů. Prozatím bych je zastřešil do otázky: A já se Tě Pane Bože ptám, obrací se Weiner na chybujícího stvořitele, musí bejt příchod člověka na svět taková raubírna???
Jinak, že se mladá slečna narodila pouhé tři hodiny před čtrnáctým srpnovým dnem (lehce zapamatovatelné datum) není možné pokládat za dobrou vizitku pro oba rodiče. Sama je potom bude označovat za ukvapené až zbrklé ;-) 

A tady několik momentek z prvního dne. A z dalších ;-)

:: Medaile z triatlonu

Cože? Z triatlonu? V tom bude zas nějakej švindl... No, samozřejmě.
Pravidlo 1: Když chceš bejt vidět, vyber si správnou kategorii.
Pravidlo 2: Když se jedná o štafetu, tak si vyber dobrý parťáky a nejmíň náročnej úsek

Trojboj prodlouženýho víkendu byl završenej v neděli účastí na 11.ročníku terénního triatlonu na Bíře. To bylo tak.... Strejda Jirka přihlásil na tenhle podnik sebe a svý dva syny do štafety (bystří jistě pochopili, že jeden plave, druhej jede, třetí běží). Protože ale jeden z nich (cyklista) v tom termínu rodil, tak jsem byl náhradník. Potom co tejden před závodem bratranec odrodil, oddechl jsem si. Žádný učení se s nášlapy, žádný zlomený klíční kosti.... A tu mně volá tetička. Jířa spadl na kole, utrhl si rameno a leží na ortopedii.... Ale jede za něj kamarád. Uff.... Ale; Ondra má rýmičku a tak kdybys teda běžel... 

V neděli to pak byl dlouhej horkej den. Nejdřív jsme fandili triatlonistce Adéle na trati Easy (150m - 5km - 1,5km). Potom už vypukl hlavní závod (400m - 20km - 4km). Strejda se vrhl do vln Biřičky, z nichž se vynořil nečekaně brzo, někde ve čtvrtině. Řekl bych, že nejtěžší bylo potom kolo. To asi bylo opravdu terénní. Náš borec se držel fakt dobře a tak jsme se začali rozhlížet s kým vlastně soupeříme. No a zdálo se, že před náma je štafeta jenom jedna... No a šlo se běžet. Z odstartování běžce první štafety šlo vypozorovat, že se tam dostal nějakým omylem a tak už jsem si brousil inov8y... Ale odstup šest minut už se zdál tů mač. Po startu jsem dělal, že tempo - čtvrtka za 60´´ - hodlám udržet na celý trati, ale jen co jsem zahnul do lesa, jsem si zpomalil na polovinu. Asi po kiláku jsem zjistil, že je fakt vedro a že bych potřeboval tak o 15° míň. Tak jsem si tak povlával na tý silný cestě vlevo od Bířy, udělal kolo a seběhl. Borce jsem nezahlídl (doběhl čtyři před) a na pláži zas najel na potěmkiniádu... 

No a pak přišla zábavná část - "Kdo všechno by mohl přijít na bednu a podat si ruku s Vlasákem". Nejdřív to potkalo ségru (3.) a potom nás (2.). Mezi náma; účastnilo se šest štafet, přičemž třetí jsme porazili o 20 minut.         

:: Model - no. 3

V sobotu, po cyklopředstavení, byl naplánovanej společnej trénink na naší modelový trati. Samozřejmě nejednalo se o úplně nejšťastnější načasování, ale v pátek bylo prostě nejlepší počasí... Tak jsem se aspoň na tom kole krotil, abych to neřezal. Ono, stejně jsem byl trochu jetej. Potom byla oslavička a následně kinoteátr (Díra u Hanušovic), a nestihl jsem se ani vyklusat.

A ráno se teda ukázalo, že bez kofeinu to dneska nepůjde... Pak jsem se opatrně umístil do sedla a direkt Biřička. Model už jsem teda běžel potřetí, poprvé to byl výklus za 55´, podruhý za 41´. Mapa už byla jaksi zbytečná, že... Jinak to mělo stejnej průběh jako u předchozího pokusu. Do pětky dobře, pak kopec a o level níž a od sedmnáctky o dva. Takže za 37´; rezervy jsou...

                                                       

:: Žralok z Hradce na dnešní etapě exceloval...

Sledujete, jak kluci ve Francii mlátěj do pedálů? Já jo. A protože už jsem měl pocit, že se mně splašej kladiva, když taky nevlezu na bajka, tak jsem vytvořil příležitost, oblíkl si žlutej dres, nakreslil na řidítka žraloka a vysvětlil miláčkovi, že teď spolu musíme srůst.

Úkol zněl jasně, nejdřív do Josefova po cyklostezce. Tuhle cestu jsem si docela oblíbil, takže pohoda. Snesl bych teda větší teplo... ale jinak jsou podmínky docela dobrý.

Další plán je Nový Město nad Metují. Vyhlídl jsem si takový menší silničky podél Metuje (jinak cyklostezka 4034). Nejdřív dva úseky po pavé (Josefovem a do Starýho Plesu) a potom jedna pasáž, kde hlásili výspravu kamennou drtí (no; výsprava... nečekal jsem zázraky, ale imperialisti by se zaradovali). Když jsem se vydrncal, tak následovaly Šestajovice, Roztoky, Slavětín a Černčice - čím dál sympatičtější poježdění, hlavně mezi Slavětínem a Černčicema - úzká a horizontálně i vertikálně zvlněná asfaltka, v okolí panorámata... A když se mně to začlo líbit až moc, tak pod koly zmizel asfalt a objevila se luční a polní cestička, a plaším před sebou dva čápi. Ale už je tady Nový Město. Cyklostezka (stále jsme na 4034) to táhne místy, který jsem neznal; každopádně dobrodružným povahám můžu doporučit.    

Pokračuju už zase známou trasou - sjezd do Pekla (svačina) a jako poslední lahůdka po nový asfaltce do Náchoda. Je tu 50 km; krátká pauza a teď zpátky ;-)

V Pekle už delší pauza a oběd. Potom to trochu rozjíždím, vydupu kopec do Novýho Města, dolů tentokrát městem a postupem přes Nahořany se vyhejbám louce a poli. Je to sice delší, ale zato do kopce a po hlavní silnici (když se teď dívám do mapy, tak příště budu ještě chytřejší). No a pak už to sviští, a jsou tu opět kostky u Josefova a už jenom posledních osmnáct podél Labe. V cíli jsem pak vítězným spurtem udělal radost svýmu sponzorovi, odtrhl se od sedadla, namazal, zasypal,...

Číslo zas tak závratný není, každopádně, co je přes sto, to se počítá. A třeba to letos ještě nějak rozšířím...  

:: Vstup do skal

Až budete někdy na vejletě v Ádru, tak si na nás vzpomeňte.

Vstupní objekty do Adršpašských skal. Studie táta, projekt TPA + Marťa (zpřátelený blog Roubenka).

:: Nohavicova teorie alkoholického kopce

Neboli NTAK. Jak říká Jarek, nikdo neví, jak ten kopec má vysoký... Někdo chlastá jako duha a nestane se nic - ještě nepřejel kopec. A těm, co ten vršek přejedou, už zase nepomůže nic. Těm se už jenom postaví nějakej takovej barák na zahradě domova se zvláštním režimem, například v Teplicích nad Metují, dají mu náramek a má vystaráno...

(facebook) 

:: Co dělat zítra (sobota 5.7.)? Pasivně sportovat ;-)

:: První závod světovýho mistráku v orienťáku - a to ne ledajakej... Sprint v Benátkách!
:: Kvitová hraje finále Wimbledonu
:: Argentina- Belgie; Nizozemsko - Kostarika
:: startuje Tour de France

A to ještě chci provětrat svoje nový žlutý blesky... ;-)

:: Zas ňáká cena... ;-)

Nastal čas okurkový sezony. Závody v létě nepředpokládám, možná se tu něco objeví o usilovném letním drilu, dost možná nějaká cyklistická událost.

No a pravděpodobně se tu ve větší míře objeví ukázky z tvorby. Jako první je tu stylová vložka - to tak serfuju na netu a vyskočí na mě tahle soutěž, kde "náš" barák (Hotel v Broumově) dostal cenu poroty. Hele celkem nevím, co to je jako zač. Je velká šance, že to je nějakej podnik, kdy si kamarádi navzájem předají ceny (jak to tak chodí). Ale tak na načepýření je to dobrý ;-)

A už je to i na Facebooku, a na albu WDS.

:: Nejlepší video ze závodu v orienťáku!!!

Mistrovství ČR na krátké trati, Adršpach, 22.6.2014

:: Idiot v akci

:: Ježek na žábě ve skladu sýrů

Mistrovství ČR na middlu. Semifinále v Teplicích nad Metují, finále u Adršpachu. Určitě kvalitní mistrák. Především záslužná práce pořadatelů jít do tohoto atraktivního prostoru. Určitě to přineslo spoustu komplikací (velikost prostorů, arény, ne/povolení,...). Terény krásný, tratě v pořádku (osobně bych přemýšlel, jestli se v semifinále nevyhnout úvodnímu stoupání... nevím, třeba by to nešlo...?), mapa finále v pohodě, sf  si nejsem místy jistej s porosty, shromaždiště v rámci možností a organizace bez problému. A na co jsem zapomněl, tak stylovej a moderní design.   

Semifinále (mapa Sklad sýrů)

Ještě jsem se ani nerozeběhl a už ležím na zemi. Větev jedna... Pět vrstevnic nahoru. Krátkej "odpočinek" na dvojku. Vyhejbám se spadaným větvím a klackům a najednou jsem na cestě. Zase vrstevnicová šou. To sem se ale v chladnějším počasí zadejchal (copak na trati, ale odpoledne jsem doma přemejšlel, jestli nezačnu hledat astmatický dejchátko)... Čtyřka vypadá celkem jednoduše, traverz a než začne hustník, tak o ní zakopnu. Běžím kolem kontroly (to ještě není moje, to je moc brzo), za chvíli stojím (že bych se na ní přece jenom juknul...), vracím se. Je moje... Pětka nevypadá z mapy tak zle, ikdyž varovný světýlko svítí (srázek v hustníku nabíhanej zeshora). Pruh bílýho lesa ale vůbec nevypadá tak jak jsem si představoval; je to pěkná divočina a jde se pěšky. U velký skály klesám do hustníku a češu. Sakra, asi jsem spadl moc brzo; moc fajn hustník... Hele lampion na mě vybafl, ale rozhodně to nebyla moje zásluha. Šestka taky nevypadá zle - traverz, trochu klesat a až skončí hustník tak tam bude. Hustník skončil a v okolí krouží asi deset hledačů. Aha... Máme! A kde je jako ten hustník?

To se mně ale dneska daří... Na osmičku se mně nechce terénem, tak si dávám cestovku. Kolem devítky zase nerozumím okolním porostům... No, pak to je celkem v klidu; patnáct šestnáct - zajímavej hustník, chytám se od cesty vlevo. Na 21 chtělo zahnout z cesty dřív, lehký nedorozumění u 24 a už to snad skončí...

Padesát šest minut. Jak to říct... smíšené pocity...

Kdyby se mně zdálo, že bych měl kritizovat úvodní kopec, zapráskanej les na začátku nebo přetažený časy, tak bych si nejdřív musel zamýst před vlastním prahem. Tohle všechno totiž mám v repertoáru... A sešlo se to, dokonce všechno najednou, na béčkách ve Chvalči. Takže už mlčím... 

K mapám se většinou nevyjadřuju, ale tady jsem od startu do šestky, hlavně co se týká porostů, fakt nechápal.

Finále (mapa Ježek na žábě)

Od startu kroužím doprava, takže šetřím jednu vrstevnici, jó! Na dvojku mezi oplocenkama a za velkou skálou se budu koukat po lampionu. Velkou skálu nevidím, přebíhám do dalšího údolí, strašně se divím a myslím si cosi o prdeli... Dávám soupeřům náskok tři minuty... Dobrodružství ve skalách teprve na začátku. No nic, pokračujem. Fajn hustník kolem šestky, to by bylo, abych ho nečesal... Devítka - to bylo zas vrstevnic... Před desítkou pozoruju způsob závodění arabáků. Aspoň trochu zábavy u toho trápení. Jedenáctka - aha, možná nebyl nejlepší nápad to za desítkou hned svalit do údolí... Čtrnáctka - královskej postup. Před devatenáctkou jsem zvědavej, co přijde. Kontrola má popis světlina a vidím v mapě samou černou. No hele, kdyby byl popis skála dole, tak se taky nic nestalo ;-) No a pak už jenom se vyškrábat ke kameře a zakončit. 

Padesát dva minut. Jóó!

No, jinak co k tomu... Kromě svý formy, jsem na nic nenarazil... Typickej skalní závod, rozsypanej čaj a vertikální členitost. Tady se stavba tratí snad ani nedá zkazit. Taky bych si to někdy chtěl zkusit... Samozřejmě je tady limit ve velikosti prostoru a potom následně s čitelností mapy. Jestli to tady není případ, kdy diskutovat o vyjímce pro měřítko mapy? Nevím, problém jsme s tím neměl, ale jinak by mně určitě sedmapůlka nebo pětka nevadila...

:: Moje vzdělání aneb Nevíme sice nic, ale zato to víme správně

Pokud je Vám nadpis poněkud povědomý, tak ano... je vypůjčený od českého velikána, Járy Cimrmana a jeho Teorie poznání. Nejsem teda žádnej Smoljak, ale jakožto vulgární materialista, kurva, si dovolím zkratku. Zatímco dle Bohlena na konci procesu poznání "víme vše", dle Cimrmana "nevíme nic" a na konci procesu tedy stojíme před branou všehomíra, s hlavou jasnou a prázdnou. Jelikož ale Cimrman nebyl nihilista (ani závodnický nihilista), je nutno chápat tuto tezi pozitivně. Tím, jak se v procesu poznání dostáváme k místu, kde věc není, sice nevíme nic, ale zato to víme správně. Pomocí slavného cimrmanova kroku stranou a pomocí dvojtečkového operátoru můžeme obě teorie spojit - tedy: Víme vše, totiž, že nevíme nic. (Vyšetřování ztráty třídní knihy)

   

Tak, to mě zhruba napadalo během výbornýho pondělního Hydeparku. Hostem byl Ondřej Šteffl, ředitel Scio. Sice mu do toho Kakáč neustále skákal a vůbec ho zatěžoval zavádějícíma dotazama, ale vcelku se nenechal vykolejit a předal to podstatný. Doporučuju.

No a při té příležitosti se nešlo nezamyslet, jak jsem proplul zdejším systémem vzdělávání a co do mě všechny stupně školství natloukly.

Úplně nejdřív je asi potřeba říct, že v procesu vzdělání jsou nejdůležitější - osoba vyučujícího a chuť se učit. Systém, nesystém. Ředitel Scio dělí učitele na - skvělé, dobré, průměrné, podprůměrné, mizerné a škodlivé. Asi můžu říct, že za těch zhruba dvacet let jsem potkal poměrně slušný procento těch z horní části pořadí. Těch z dolní samozřejmě taky, záleží co si vyložit pod slovem škodlivý; pokud to je například to, že díky učiteli člověk ztratí zájem o obor, kterej ho původně zajímal, tak bych o jednom adeptu věděl.  

Celkem jsem rád, že moje vzdělání by se snad dalo označit jako všeobecný (šak mám na to papír!), a že o všem vím aspoň trochu. Možná to je příčina, že mám rád, když věci obsahujou a spojujou víc částí. Když mají svůj obsah a svoji formu, a když to je vyvážený. Například: Architektura je z části umění a zčásti technika. V orienťáku se kromě běhání musí i přemejšlet. Pro stavbu tratí je potřeba uplatnit návrhářský schopnosti i závodní zkušenosti. Atakdále....

Obecně mně bylo vždy ohromně protivný zkoušení a učení se... ;-) V tomhle směru byl gympl jeden velkej teror. Člověk nevěděl z který strany a kdy něco přiletí; a když přišel večer z tréninku a měl na stole horu sešitů, tak to taky vyvolávalo dávící reflex. 

Systém, kterej panuje na vysoký (samozřejmě ne na všech) - celej semestr v bezpečí a zkoušení na konci a najednou, mně zase strašně vyhovoval, tohle bylo dělaný přesně pro mě ;-)

A teď si trochu zavzpomínám:

:: ZŠ (TGM)

Na prvním stupni těžká podprahová masáž (výstřely z Aurory,..), naštěstí ve 4.třídě přišlo cinkání a změna orientace.   

Do pátý třídy bez problému samý; potom, co jsem byl potupně označen za šprta, jsem si v šestce nechal dát dvě dvojky a vypadl na gympl.

:: SŠ (GBN)

Tělocvik (jedu podle oblíbenosti předmětů, nebo podle toho, co ve mně zanechaly ;-) - Výborná náplň, dobrej učitel (Kučera) a systém. Známkovalo se srovnáním časů/metrů dosažených v současném a minulém pololetí. Takže jednička z těláku i pro sporťáka úplně zadarmo nemusela být. 

Dějepis, ZSV - Děják mě zajímá furt, taky jsem měl vždy štěstí na učitele (Novák).  S občankou už to je slabší, ale byl na to stejnej učitel. Jinak ty předměty nejsou žádná zvlášť náročná věda ;-)

Matika a deskriptiva - Měli jsme dobrýho třídního a zároveň matikáře (Drahotský). Celkem mě bavila (je to taková detektivka), ale je specifická. Nestačí vědět jak se to dělá. Musí se počítat, počítat, počítat. A to jsem teda ne vždycky dělal. Nejvíc mě bavila (a šla) analytická geometrie (snad se to tak jmenuje) - díky ní jsem taky měl na vízu z matiky jedničku. Deskriptiva byla potom až nečekaně potřebná později.

Biologie - taky žádná věda a svým způsobem to bylo zajímavý. Výbornej učitel (Loukota) - zajímavě vykládal a dbal na to aby se postupovalo od hlavních informací po detaily. Při zkoušení se měnil v příslušníka gestapa; nedivil bych se, kdyby u někoho před zkoušením probíhalo noční pomočování. 

Fyzika - Šáda pouštěl hrůzu, házel klíčema, ale vlastně byl docela hodnej a zábavnej. Ikdyž z fyziky bych teď dal možná tak páku. Jo a takový ty úlohy - Z bodu A vyjelo auto.... 

Chemie - pro mě úplně zbytečnej předmět. Ikdyž - jak se to hodí do křížovek! Speciálně si pamatuju, jak jsem byl marnej na laborkách, kterýma jsem proplul jenom díky tomu, že jsme pracovali ve skupině...

Počítače - ále na to jsme měli takovou zábavnou figurku, připomínající myš Alexandra ze včelky Máji, ovšem běžně označovanej jako zkutr. Jinak ale neškodnej, nejvíc si pamatuju jeho hlášku - to nevím, já jsem matik, fyzik.     

Zeměpis - odstrašující příklad učitele. Naučil Čáp někdy, někoho, něčemu? Kromě toho totálně zabil můj zájem o zemák. 

Výtvarka - No, moc toho ve mně nezůstalo... Možná škoda, že jsme víc nekreslili. Pamatuju si, že jsme dělali jenom samý blbosti. Součástí maturity z výtvarky byl praktický úkol, kde jsem dělal model Gymnázia J.K.Tyla. Možná proto, mám za dvě ;-)   

Čeština - Jenom o třídě 6.B, která je na návštěvě v pivovaru nejde říct nic negativního ani pozitivního. A to je opravdu málo. Posaďte se, ředitel školy... 

Jazyky (Aj, Nj) - úplný dřevo (já)

:: VŠ (1.semestr UHK - pedagogická fakulta Dějepis,Výtvarka)

A protože jsem málo kreslil, tak jsem byl shledán na FA bez talentu a musel jsem se nějak schovat před vojnou, kdybych náhodou nedostal modrou ;-) Výtvarka byl neskutečně moudrej tah, páč jsem tam kreslil jak protrženej a na druhej pokus nakonec ty talentovky s přehledem dal. Z dějáku patrně někde budu mít schovaný dva hustě popsaný sešity do detailu popisující pravěký a starověký události, což mě zas tak moc nebralo, abych řekl pravdu...     

:: VŠ (FA ČVUT)

Ráj ;-) Ne že by občas nebyla krizička. Ne že by nebylo občas potřeba přes něco přelýzt; přetrpět nějakýho idiota; vydržet s nervama při čekání ve frontě na nějakou konzultaci. Mít občas štěstí (předmět Právo - zkoušku, na kterou bylo možný si přinýst a používat cokoliv, jsem na první pokus nenapsal a nevím proč, na druhej pokus už jo a taky nevím, jak se to stalo). 

Hlavní předmět - ateliéry. Celej semestr se pracovalo na jednom projektu (z dnešního pohledu neuvěřitelnej luxus) a na konci se to veřejně vystavilo. Jako dobrá motivace, aby to nějak vypadalo.

No a pak bylo mraky ostatních předmětů více či méně potřebných pro navrhování. 

Jeden z těch (podle mě) míň potřebných byla matika. Tam jsem jako spousta dalších kolegů vysvištěl ze zkoušky protože proč? Protože jsem nepočítal příklady a jenom věděl jak na to. Na druhý zapsání jsem počítal celý prázdniny, zkoušku jsem měl napsanou za poloviční čas a paňučitelka (postrach Hájková - jestli to třeba někomu něco říká) mně při psaní jedničky do indexu se slzou v oku říkala, že zas tolik toho po studentech nechtějí... Mezi náma, ty derivace a integrály jsem se nějak naučil, ale stejně nevím, k čemu to vlastně je... ;-) No a takových historek by bylo...

:: Lana, skoby, cepíny, závory...

O víkendu jsme dělali co? O víkendu jsme to middlili na Závoře a Ostaši, abychom věděli o jakých tématech se před (na dveře klepajícím) mistrákem bude hovořit. Právě jsem se vysypal na náš web, takže patrně není nutno to opakovat i tady. Takže nekorektní a neobjektivní bonusy.

V pátek velice povedená teorie. Mimochodem naposled, kdy jsme něco podobnýho dělali dohromady, bylo u Mirka Másla. Při okruzích na Závoře jsem nejvíc nechal na tý nejlehčí kontrole samozřejmě (7. v okruhu A). U Jedličků v okamžiku zmizela polívka a guláš, potom cukroví a kafí... No hele... ideální prostředí pro komando vyžírek.

Z Ostaše jsem měl čirou hrůzu, protože mně loni někdo vypravoval, jak tam šel mimo cesty a hele jedna vedle druhý... No a při jednom postupu, kterej vedl nefalšovaným peklem (pasekošutrohustník) jsem se fakt skoro rozbrečel. Další zádrhel na trati byla skalní vložka na mapě 1:2000. Prej se v tom dalo krásně orientovat. Já teda nevim. Poznal jsem akorát, když jsme běželi kolem rybníčku, že jsme u toho modrýho. Samozřejmě jsme se tam seběhli všichni, jak jsme startovali v hendikepu, takže se pobíhalo... Můžu poctivě říct, že jsem neměl ani ánung, kde jsem. Jediný světlejší místa, kdy jsme byli u lampionu, ale zase jsem si nebyl jistej, která kontrola to je. No ale jinak jsem těch kontrol moc neviděl (dvě nebo tři), protože jsem v tom svým snažení nespatřoval úplnej smysl, takže direkt zpátky na normální trať. Mimochodem, Lenka mě tam protáhla jednou římsičkou, ukončenou seskokem... No! To jsme se báli...

Ale jinak supr! ;-)

:: Občerstvovačky se dávají na kontroly!!!

Můžete s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se s tím dá dělat...
Letos jsem zatím běžel 4 klasiky (včp SRK, včp HOR, om SJC, ža TBM), kde bylo pití, ale správně byla jenom jedna (v Dachovech).

:: Když na to nemám, tak se na závody co?

Tak se na závody nejezdí. Tím jsem vyčerpal všechny postřehy stran svého výkonu. A protože mě právě hodnocení závodů donutilo splnit občanskou povinnost, tak taky něco přidám sem.

Áčka na nejvysočinovatější Vysočině - Odranec u Nového Města na Moravě (sousední les Zubří - mistrák na middlu 2005). Co se týká organizace a shromaždiště, tak jsem se urval a pustil dvě jedničky. Jednak mě dostávala celková přírodní kulisa a vůbec jsem měl dojem, že je to uspořádaný na vysoký úrovni. Terén a trať ale potřebuju rozdělit. Sobotní klasika mně přišla v pořádku, samozřejmě ne že by terén umožňoval zrovna festival voleb, ale přece jen jsem si jich tam pár všiml. No a ona ta mapa vypadá docela bíle, ale jednak to byla nějaká generalizace a jak známo zdejší "bílé" lesy kladou větší odpor než třeba ty hradecký. O zelený nemluvě.

Middle začal skvěle, pak ale trať musela dost jalově vystoupat 15 vrstevnic, aby se zase začalo něco dít. A další klíčová middlová partie přišla až na závěr před cílem. Jako nejsem si jistej, jestli byl zvolenej ten správnej koncept s vyváženou dramaturgií. A když se dívám na mapu, tak mě trochu překvapuje, že byl vynechanej severovýchodní cíp mapy (z klasiky kolem 13.kontroly) - tam taky vidím určitej potenciál... Co říci závěrem... Určitě bych se snažil aspoň prověřit koncept s umístěním startu co nejvýš.